Známe držitele šesti Křesadel v Libereckém kraji
V podvečer 3.12. jsme se po roce znovu sešli u příležitosti předávání Křesadla, ocenění pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Slavnostní večer tentokrát probíhal v krásném prostředí bývalé sklářské Huti Marie v Josefově Dole.
Příchozí hosté byli usazeni kolem desítky velkých kulatých stolů v prostorném sále za zpěvu zkoušejícího jabloneckého sboru Izerína, který je složen výhradně ze seniorek (až na mladého sbormistra). Tento sbor slavnostní večer také zahájil a o hodinu později i ukončil několika písněmi. Ze zpěvaček čišela energie a radost z hudby. Večerní program osvěžili také skvělí tanečníci Para Dance Karolína Dvořáčková a Jan Kohout.
Letos se předávání ocenění vrátilo na Jablonecko, které převzalo štafetu po Liberci a Křesadlo bude hostit i další dva roky. Organizace se chopilo Sdružení dobrovolných hasičů z Jablonce nad Nisou. Hlavním partnerem byla i tento rok skupina Severočeská voda.
Když se na pódiu objevila dobrovolná hasička a organizátorka večera Jiřina Brychcí, ukázalo se, že je sama držitelkou této ceny. Své křesadlo si přinesla s sebou a hbitě jím vykřesala několik zářících jisker. Udílení cen bylo tak i letos zahájeno praktickým předvedením, že křesadlo od uměleckého kováře z Křivoklátska nejen pěkně vypadá, ale je i funkční.
Celý večer probíhal v přátelském a uvolněném duchu. Hodně se děkovalo, a to nejen oceněným dobrovolníkům, jejich rodinám a dobrovolnickým organizacím, ale také všem dobrovolníkům obecně.
Seznam oceněných je i letos velmi pestrý. Marie Šírková obdržela ocenění z rukou hejtmana Martina Půty za dlouhodobou činnost v obci Horka, kde už desítky let organizuje akce, zájezdy pro seniory, angažuje se v Sokolu a Českém červeném kříži. Dalšími oceněnými byl sesterský tandem Klára Sehnoutková a Vendula Benešová, které pomáhají jako dobrovolnice v organizaci Amelie i mimo ni (organizace dobročinných akcí, trávení času s nemocnými v Liberecké nemocnici). Natalia Mehovič byla vybrána pro svou pomoc ukrajinským uprchlíkům a také za dobrovolnickou činnost ve věznici, kam dochází za odsouzenými a povídá si s nimi. Křesadlo dostal i Luboš Kundera, dobrovolný hasič z obce Huť, který neúnavně pomáhá vylepšovat místním hasičům zázemí a techniku. Svůj čas věnuje i požárnímu sportu. Jeho dobrovolnická činnost přispívá k rozkvětu celé obce. Kamila Dvořáková ze Skalice u České Lípy, další laureátka, se stará o opuštěné kočky a zasazuje se o jejich lepší životní úděl nejen v místě svého bydliště (kde se díky spolupráci se zastupiteli zasadila o kastrační program koček), ale i v Parlamentu České republiky. Poslední oceněnou, ale zato výraznou osobností, je Kristýna Chýlková, o které jsme nedávno publikovali článek. Tato mladičká studentka věnuje svůj volný čas klukům z nízkoprahového klubu Koule a doučuje je angličtinu.
Oceněné příběhy budeme na našich stránkách postupně publikovat. Chceme jim totiž věnovat mnohem více prostoru než jen pár vět.
Proč to všechno dobrovolníci vlastně dělají? Všichni se shodli: dobrý pocit ze sebe sama, vytržení ze stereotypu a uvědomění si, že v porovnání s jinými se můžou jejich starosti jevit jako malicherné. To, co dobrovolníci darují, má velký přesah v životech jednotlivců i komunit. Jak v ten večer řekl liberecký hejtman Martin Půta, přejme si, aby dobrovolníků, kteří křesají jiskry naděje a spousty úsměvů, bylo co nejvíc.
